O mých recy knihách

Knížky miluju. Zvlášť ty staré, ošuntělé babči, co už ztratily obálku a jsou v nich v zapomenuté záložky z pohlednic, jízdenky z vlaků, razítka z knihoven a neostrouhanou oranžovou pastelkou vybarvené ilustrace …

Třeba knížku fotek pana Sudka jsem objevila v sekáči za pár korun. Vzpomínky Alberta Schweitzera jsem zachránila z vlhkého kontejneru. Takové moje adoptivní recy-děti.

A tak těm holkám šustivým oblékám nové kabátky a posílám dál do světa. Sice si některé mumlají pod vousy, že už jsou šedivé a vrásčité, tak je povzbudím, že jsou furt šik. No, řekněte, že ne :)