Prsten Pod širákem
Detailní popis produktu
Modrý šutřík lapis lazuli mi z nějakého důvodu připadá jako taková veselá kopa. I dnes mě pobavil, když si lehnul na ten velký kus kovu a že prý se jen na chvíli přinatáhne …
Tou svou nepřiměřeně velkou „matrací“ mi připomněl, jak jsme kdysi pradávno čundrovali Šumavou. Dvě tintítka – baletka a maskérka, několik kulisáků a dva Rambové z ochranky tehdejšího pana prezidenta. Všichni v těžce sháněných maskáčích z vyhlášeného army shopu v Holoubkově (jiné funkční outdoor oblečení tehdy nebylo).
A to se celý den šlo šumavskými hvozdy, brodily se řeky a pak se došlo někam do hospody. Tam jsme si dali smažák a pivo a za šera se vyrazilo nocovat. Došlo se do nějakého usínajícího lesa, tam se shodily batohy a začalo se vyměřovat, kde si kdo ustele. To probíhalo následovně: s baterkou v zubech jsi vytušil delší rovnou plochu. Zkusmo ses tam svalil a pokud tě netlačil nějaký kořen nebo šutr, vítězně jsi vyskočil, vyndal baterku z úst a oznámil ostatním „já spím tady“.
Takže šutřík lapis si dnes taky našel lože bez kořenů. Zapnula jsem mu zip na spacáku, přehodila celtu a baterku mu uložila do boty pod hlavou. Zahihňal se a byl v tu ránu v limbu.
Diskuze
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Přidat komentář
